Na letisti ve Frankfurtu

11. února 2018 v 12:49 | Demorales
A jsem tu. Stojim v gatu a cekam na nastup do letadla. Stale jsem jeste prekvapena, ze to je vubec pravda. Letim! Letim po 11 letech do meho milovaneho Mexika. Cekame jeste 12 hodin letu nez uvidim svetla vecerniho Mexico City. Za mnou ve fronte zni zpevava italstina prede mnou stoji pan, ktery mi tak moc pripomina kamarada Ernesta.
11 let. Co se za tu dobu zmenilo. Jak se tam budu citit? Jak me prijmou?
Zimni kabat mam slozeny v kabine a zimu uz nijak nevnimam. Pripravuji se na svezi jarni vzduch, teplo Pacifiku a chladno Monterrey.
Let se zda byt zpozdeny. Vzdy kdyz takhle cekam, zacnou me prepadat pocity, jestli jsem si nespletla gate, jestli jsem po ceste nevytrousila pas a boarding pass. Ale ne, vse je naprosto v poradku a nejsem sama nervozni.
Mexicanu tady kupodivu moc nevidim a cecha zatim ani jednoho. Casopisy do letadla mam nakoupeny, svacinu snedenou a vodu skoro dopitou.
Hura, dobrodruzstvi zacina!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama